Když jsem poprvé otevíral tuhle útlou knihu, dost jsem si od ní sliboval. Přeci jen dozvědět se něco o vzniku všech alb a potažmo písniček téhle heavymetalové legendy slibovalo hodně zajímavé čtení. První listování knížkou jen posílilo mou zvědavost, takže nezbylo než začít číst. Od první kapitoly bohužel začalo přicházet zklamání. Popis prvních dvou desek je až neuvěřitelně krátký a o samotném nahrávání se toho člověk moc nedozví, spíš je tu popisován rozjezd skupiny, o písničkách informace chybí. Jsou tady citace z různých rozhovorů, které jsou navíc uvozeny neuvěřitelně hloupým způsobem, jako například: „…jak řekl Harris evropskému rockovému novináři…“, co to sakra je? A tahle hláška se táhne celou knihou! Dále jsou popsány různé personální výměny ve skupině. Docela dost prostoru autor věnuje tomu, kdy se kdo s kým seznámil a za jakých okolností se k IM přidal. Myslím, že tyhle informace, jakkoliv jsou zajímavé, patří do jiného typu knížek.
U raných alb s Bruce Dickinosnem se situace mírně zlepšila, už jsou znát jakési náznaky komentářů k jednotlivým písničkám. Přesto to ještě není to, co bych od knížky tohoto typu čekal. Kapitoly jsou opět velmi krátké a většinu jejich obsahu tvoří jakýsi kompilát rozhovorů s různým novináři. Přesto je však tato část knížky o něco lepší než její úvod.
Kapitoly o deskách, které kapela natočila s Blazem Baylem se už dost podstatně rozšířily. Vata typu „vždy chceme natočit nejlepší album…“ sice zůstala. Nicméně velmi podstatně přibylo informací o tom, jak která písnička vznikala a jaká byla atmosféra při jejím nahrávání. Tohle bych si představoval od začátku.
Nejdelší kapitola se věnuje desce „Brave New World“. Kterou po Bayleho odchodu opět nazpíval Bruce Dickinson. Ze začátku je sice v kapitole hodně prostoru věnováno okolnostem Dickinsonova návratu, ale tentokrát to není na úkor stránek o samotném nahrávání nebo vzniku písniček. Naopak se tady můžeme dočíst, jak kapela vidí tu kterou písničku nebo co vedlo jejího autora, aby jí napsal. Poměrně hodně místa je věnováno zvuku se třemi kytarami, který IM v nové éře využívají. Popis dalších dvou desek je už víceméně v podobném duchu jako u předchozí kapitoly.
Závěrečnou část knížky tvoří kapitola pojednávající o maskotu kapely Eddiem. Ta je docela zajímavá. O Eddiem se tu dozvíme hodně věcí – jak vznikl, jak se dostal ke kapele i jakým vývojem procházel poté, co se o Iron Maiden začal starat jiný výtvarník.
Kvalitu knížky ještě pak sráží zbytečné chyby. O překlepech, které v knížce jsou, nemůžu asi moc mluvit, neboť jich sám mám na tomto webu požehnaně :). Mnohem více mi vadí chyby faktické. Na jednom místě se dokonce píše, že skupina vydala s Blazem Baylem tři alba. Nevím, jestli chybu udělal autor nebo vznikla při překladu, rozhodně být by tam neměla. Počítal jsem totiž vydaná alba s Blazem Baylem ve všech možných číselných soustavách a vždycky mi vyšlo, že jsou dvě :).
Celkově vzato, knížka sice stojí za přečtení, ale nesmíte od ní předem nic očekávat…
Vydalo nakladatelsví Volvox Globator v edici Evokace v roce 2012.
IBSN: 978-80-7207-858-5
