Palindromes + Silencio Club – 31. 5. 2013, Klubovna, Praha
Pozvánky na koncerty Palindromes mi chodí poměrně často, ale málokdy se okolnosti sejdou tak, abych se jejich koncertu mohl zúčastnit. 31. května to po půlroce konečně vyšlo. Palindromes hráli opět v dejvické Klubovně a jako předkapelu si tentokrát přizvali skupinu Silencio Club.
Koncert začal chvilku po 20. hodině. Kapela Silencio Club měla zajímavé obsazení, které už samo o sobě napovídalo, že půjde o pořádnou alternativu. Složení kontrabas, kytara a klávesy není v našich luzích a hájích moc obvyklé. Na kytaru navíc hrála jediná žena v kapele, která se spolu s klávesákem starala o vokální party. První písničku jsem slyšel od až poloviny, takže jsem si ještě na kapelu musel chvilku zvykat. Během poslechu mě na pódiu zaujal Macbook, který obsluhoval klávesista, v tu chvíli jsem si ještě ani neuvědomil, že se z něho linou bicí, to mi došlo, až když kapela začala hrát druhou písničku. Klávesák prostě jen na počítači spustil písníčku a ozvaly se bicí. Na tohle jsem si nezvykl celý koncert, myslím, že živý bubeník by kapele na pódiu slušel. O zpěv se víceméně rovnoměrně podělily kytaristka Lucie Steinhauserová a klávesák Jakub Kudlac, jeho způsob zpěvu mi v některých chvílích lehce evokoval Jima Morrisona ze slavných The Doors. Od druhé písničky se také začala víc projevovat alternativnost kapely, ale ještě stále jsem si říkal, že to vůbec nevadí, alespoň si rozšířím hudební obzory trošku jiným směrem. Nicméně když se po pár písničkách změnila hra na piáno v „bezduché bušení“ do kláves, přestala mě celá alternativa bavit, a říkal jsem si, že na tohle jsem málo ujetej. Nejdřív jsem si myslel, že „bušení“ je součástí jedné skladby, jenže se bohužel začalo projevovat čím dál častěji, a to mě už opravdu nebavilo. Kapela odehrála v podobném duchu ještě několik skladeb, kterým jsem však už nevěnoval pozornost.
Po kratičké pauze přišli na pódium Palindromes, kteří mě minule docela mile překvapili. Skladby jsem sice podle názvu sice neznal, ale po sluchu jsem je i poznával. Koncert samotný se od toho předchozího nijak zásadně nelišil, možná až na pořadí skladeb, to si z minula fakt nepamatuju. Všichni tři členové jsou velice zdatní muzikanti a zdálo se mi, že jsou více sehraní než při říjnovém koncertu, energie z nich doslova prýštila. Xavier opět vydatně experimentoval se zvuky, zbylí členové pak poctivě odváděli svou práci. V Klubovně je bohužel nařízen konec všech koncertů ve 22 hodin, toho se museli držet i Palindromes a to byla jediná chyba koncertu. Škoda. Myslím, že kluci by si zasloužili větší prostor. Zvuk obou kapel byl překvapivě dobrý, rozumět bylo zpěvu a všem nástrojům, jen lidí mohlo být ten večer v Klubovně více.
