Třemošnice – KD, 1. 12. 2012
Koncem osmdesátých let jsem měl kapelu Turbo hodně rád. Jejich hity jako „Křídla racků“, „Hráč“ nebo „Chtěl jsem mít“ byly moje modly. Měl jsem štěstí, že jsem je tehdy v třemošnickém kulturáku slyšel v podání původního zpěváka Richarda Kybice. Od těch dob se ale mnohé změnilo. Po Kybicově smrti nastoupil na jeho post kytarista a zpěvák Míra Chrástka, který je Richardu Kybicovi hlasově neuvěřitelně podobný a tak kapela Turbo může hrát své hity v takřka originální podobě hrát dál.
Poprvé jsem Turbo s Chrástkou viděl před několika lety v Pardubicích, když předskakovali legendárním Nazareth. Tehdy jsem si Turbo neuvěřitelně užil a z jejich setu jsem byl nadšený jako za mlada. Tentokrát jsem se rozhodoval, jestli na koncert jit nebo ne. Nakonec jsem dorazil asi kolem 22:30. Keks už dohrál, což mi vůbec nevadilo, protože mě tahle kapela nikdy neoslovila, takže to, že jsem je propásl, jsem bral jako pozitivum a radoval se ze skvělého načasování příchodu na koncert.
Pódium se pilně připravovalo pro Turbo takže jsem měl čas si dát pivo a prohodit několik slov se známými. Třemošnický kulturák byl docela solidně zaplněn, je vidět, že Turbo je stále lákadlem i když především pro generaci čtyřicátčníků. Přestavba netrvala dlouho a asi ve 22:45 se začalo hrát. Hned první písnička „Křídla racků“ patřila k mým nejoblíbenějším, takže jsem si ji začal pobrukovat společně s kapelou. Jenže ouha, písnička tentokrát neučinkovala tak jako za mých mladých let, nevadí jedeme dál. Další pecka „Krásným dívkám“, ale ani ta nezabrala, to už je divný. Kapela hrála staré hity a snažila se ze všech sil, ale na mě ten večer nic nezabíralo. Pak přišel blok asi čtyř nových písniček, ty se mi nelíbili vůbec. Po téhle vsuvce následovali zase staré fláky, z nich se mi nejvíc líbla stařičká věc „To bude pánové jízda“, kterou zazpíval bubeník Jirka Lang (mimochodem když jsem viděl Turbo poprvé hrál na klávesy). Trošku mě vadilo, že nové písničky byli zahrané v jednom bloku, osobně mám radši když jsou písničky mezi sebou promíchané, ale to je asi věc názoru. Asi po hodině jsem z koncertu odešel. Tentokrát s vědomím, že ačkoliv kapela stále hraje mnou kdysi oblíbené hity tak na mě už nezabírají. Málem bych se zapomněl zmínit o zvuku, tak tedy: o třemošnickém kulturáku vím už z dřívějška, že se zvukově povedl a když se k tomu přidá šikovný zvukař tak to nemůže dopadnout jinak než na výbornou a tohle na koncertě Turba platilo beze zbytku. Co chcete víc?
