Text: Luboš Hnát
Foto: Archiv skupiny Loretta
Publikováno: 16. 10. 2023
Loretta – zleva: Jana Staňková, Berenika Bačíková, Daria Hrubá a Pavla „Múza“ Horňáková
Nedávno se mi do ruky dostal čtyřpísňový maxisingl brněnské skupiny LORETTA. Zároveň ke mně doputovala informace, že kapela nepřipravuje žádnou jinou nahrávku. Nedalo mi to, a přímo u zdroje si ověřil pravý stav věcí. Na moje otázky odpovídaly: kytaristka Pavla „Múza“ Horňáková, kytaristka a zpěvačka Daria Hrubá a nejnovější posila Loretty bubenice Berenika Bačíková.
První otázka je trochu kousavá: Když jsem se připravoval na tenhle rozhovor, navštívil jsem váš web a všechny novinky tam jsou z roku 2022 a starší. To se u vás v kapele nic nedělo? (úsměv)
Múza: Možná kousavá, ale pravdivá. (smích) Víme, že ohledně webovek nám to vázne. Není to tím, že by se nic nedělo, ale tím, že se toho poslední dobou dělo a děje až moc. (smích) Co nám v kapele asi ze všeho nejvíc chybí, je bohužel čas… Máme s webem nějaké plány na úpravy a doufáme, že se nám to během nabitého podzimu podaří. Snad nás trochu omlouvá, že aspoň na FB máme všechno naprosto aktuální.
Prázdniny jsou za námi, jak jste je strávily?
Múza: Hodně jsme hrály, mezitím pracovaly a pokoušely se i trochu odpočinout. A na konci srpna jsme měly soustředění.
Daria: S tím chybějícím časem, o kterém Múza psala, je to víc než pravda. Na soustředění jsme doháněly, co se dalo – dělaly jsme zbrusu nové písničky a ladily ty, které už byly nahozené. Srpen byl nejzazší termín, kdy jsme mohly připravit podklady pro naše nové CD, které máme roztočené a v říjnu ho budeme dotáčet.
Vím, že jste vystupovaly na hodně festivalech. Byl nějaký pro vás něčím mimořádný?
Múza: Já se přiznám, že pro mě jich pár mimořádných opravdu bylo, a to z dost netradičního důvodu. Zrádně mě totiž přepadl zánět trojklanného nervu, samozřejmě zrovna v době těch největších a nejlepších festů, které jsem nechtěla odpískat, tak jsem je odehrála nacpaná antiepileptiky. Tyhle nedobrovolné „tripy“ byly dost stresující a hodně se mi ulevilo, když jsem se zase mohla vrátit k pouhé tradiční skleničce dobrého suchého bílého vína, kterou si před hraním rády dáme. (smích)
Loretta – zleva: Berenika Bačíková, Soňa Formanová, Pavla „Múza“ Horňáková, Jana Staňková, a Daria Hrubá
Daria: Je fakt, že Múza měla začátek sezóny dost specifický… Bohužel. Ale dala to všechno s přehledem, za což jsme před ní smekli všichni i s naším manažerem. Co se mě týče, za výjimečný považuju Legend Rockfest Hořice, protože tak úžasné prostředí a atmosféra se vidí málokde. Možná je to tím, že se to nekoná na hřišti ani na vyprahlé pláni, ale v kouzelné zahradě plné stromů. Lidi tam byli tak nějak příjemně naladění a vysmátí. To nás bavilo!
Měly jste vůbec čas na nějakou dovolenou?
Múza: Naštěstí nám krátká dovolená vyšla, dokonce jedna téměř společná. A soustředění vlastně taky bereme jako dovolenou, i když „pracovní“. Hodně jsme si ho užily.
Daria: My už si zvykly, že dovča se plánuje mimo festivalovou sezónu. A během prázdnin s rizikem, že prostě odjedeš o víkendu hrát. To asi znají všichni muzikanti, kteří přes léto hrají. Každopádně soustředění, i když jsme makaly, lze za dovolenou považovat, protože jsme bydlely u kamarádů v Kobylí nad vinným sklípkem, kde o nás bylo více než dokonale postaráno. Jejich top Neuburg „mohl“ za náš comeback po 28 letech a to, co jejich víno dokázalo letos, uslyšíte na novém CD, které vyjde před Vánoci.
Loretta hodně koncertuje po celé republice, dlouho jsem, ale nezaznamenal žádný váš koncert v Praze. Skoro to vypadá, že se našemu hlavnímu městu vyhýbáte… (úsměv)
Múza: Vážně jsme v Praze delší dobu nebyly, ale určitě to není záměr.
Daria: Kdepak záměr, Prahu i Pražáky máme moc rády, takže se tam rozhodně chceme vrátit! Jen v posledních dvou letech nebyla příležitost.
Loretta – shora: Daria Hrubá, Berenika Bačíková, Soňa Formanová, Pavla „Múza“ Horňáková a Jana Staňková
Od června loňského roku Vaši sestavu rozšířila druhá bubenice Berenika Bačíková. Prozraďte mi něco o její hudební minulosti.
Daria: Tak tohle je otázka jen a jen na ni! Nuže, Bere???
Berenika: Začala jsem hrát na bicí „omylem“ u mého taťky asi v 11 letech, když se po nějakém čase (jakožto bývalý muzikant) rozhodl k muzice vrátit a pořídil si domů soupravu. V té době jsem zjistila, že hodiny klavíru na ZUŠce, kam jsem chodila, pro mě nejsou to pravé ořechové a začala jsem postupně zkoušet a koncertovat s různými kapelami, už na postu bubenice. Mezitím jsem prošla různými žánry od punku, přes pop-rock nebo blues-rock. Momentálně působím mimo Loretty v cyberpunkové formaci Plague Called Humanity.
Nedávno jsem zaznamenal, že vám vyšel čtyř písňový maxisingl, bude následovat regulérní album? Kdy se ho fanoušci dočkají?
Daria: Na tohle jsem vlastně už odpověděla. Jasan, album bude! A pěkně nadupaný. (úsměv) Obloukem se vracíme k poněkud tvrdšímu soundu, tak snad nezklameme ani pravověrné fanoušky našeho prvního LP. (úsměv)
Maxisingl vyšel bez velké pompy jakoby nečekaně, nebo se pletu?
Daria: Máš pravdu. Veškerou „pompu“, jak píšeš, si schováváme, až bude hotové celé album. Rády bychom ho, snad s dostatečnou pompou, pokřtily na našem vánočním koncertě v Brně v klubu První patro 16.12., kde spolu s námi bude hrát i legendární Futurum.
Slyšel jsem, že nahrávka nebude dostupná na klasických cédéčkách, ale bude k dostání na flashdisku.
Daria: Kdepak! CD určitě vydáme – o cédéčka je mezi našimi fanoušky stále zájem. Flashka bude taky, a pokud by se nám před sezónou podařilo sehnat sponzora na LP, rády bychom měly zas po letech i „velkou kulatou černou placku“. (úsměv)
Loretta koncert
Bude se Berenika nějak podílet na studiové práci?
Daria: Tohle jsme dlouho řešily. První 4 songy, které už máme nahrané, nabouchala Soňa. Ale protože naše Bere se od příští sezóny stává naší hlavní bicmenkou, rozhodly jsme se pro malý experiment: album bude mít dvě bubenice, tedy i jiné pojetí bicích. Věříme, že to zafunguje dobře, ačkoli je to ze zvukového hlediska dost ambiciózní počin… (úsměv) Ale přijde nám to takto prostě spravedlivé.
Berenika: Jak už zmínila Daria, chystáme se na podzim do studia, kde budu nahrávat bicí asi u šesti songů, takže se samozřejmě moc těším a pilně trénuju, aby výsledek stál za to. (úsměv)
Na první desce z roku 1991 zní od začátku dokonce čistokrevný metal, na nové nahrávce je stejně jako na posledním albu Návrat (2017) každá písnička jiná, kam byste se stylově nyní samy zařadily?
Múza: Myslím, že prostě hrajeme rock, resp. bigbít, čistokrevnými metalistkami už bychom se nenazvaly. Mimochodem, co se týče té rozmanitosti, podle našich nejnovějších songů to vypadá, že začínáme překračovat laťku, kterou jsme si samy nastavily hodně vysoko. (smích) Opět se zdá, že bude každá písnička dost jiná, ale celkově myslím, že bude nová placka „rockovější“ než Návrat.
Daria: Já už tohle trochu naťukla: Mám pocit, že se vracíme do „tvrdších vod“. A není to jen můj názor. Soudím podle reakcí těch, co už náš maxisingl slyšeli.
Na chvilku se vrátím do minulosti. V našem posledním rozhovoru jste mi prozradily hodně z vaší historie. Na jednu otázku jsem se ale tenkrát zapomněl zeptat: Proč jste tehdy začaly dělat metalovou muziku?
Múza: S tou myšlenkou, že přitvrdíme, přišla Monika (původní bubenice) a nám se to zdálo jako dobrej nápad. Jen byla potíž, že jsme v podstatě neměly regulérní kytaristku a já jsem v té době hrála na klávesy a saxofon, což mi Monika vzhledem k žánru zatrhla (smích) a dostala jsem za úkol naučit se hrát na kytaru.
Daria: A protože se to Múze skvěle povedlo, hrajeme tvrdší muziku dodnes. (úsměv)
Loretta koncert
V tom samém interview jste mi říkaly, že ve zkušebně prokecáte hodně času, jak jste na tom dnes? (úsměv)
Múza: Dnes stejně jako kdysi prokecáme hodně času nejen ve zkušebně, ale i kdekoliv jinde. Třeba v dodávce, cestou na koncerty ‒ zeptej se manažera Lojzy. (smích) Ale pravda je, že už se přitom snažíme být disciplinovanější. (smích)
Daria: Jo jo, s tím prokecáváním je to čím dál horší… Teda lepší! Asi je to tím, že jsme prostě kámošky, o čemž svědčí i naše společné mimohudební akce. Mimochodem, sorry, musím končit – jdu se balit na Maltu, kam za chvíli s Lorettou odlítáme, abychom si dovykládaly, co jsme za celou letní sezónu a desítky hodin v dodávce nestihly… (úsměv)
