Obal knihy
Text: Luboš Hnát
Foto: Obal knihy
Publikováno: 30.1.2025
Na sklonku loňského roku se na pultech našich obchodů objevila kniha nazvaná Iron Maiden – Album po albu, jejímž hlavním autorem je kanadský rockový novinář Martin Popoff. Jde o druhou publikaci z této série, která se dostává českému čtenáři do rukou. Ta první se věnovala AC/DC a její recenzi naleznete zde. Obě vydalo nakladatelství Dobrovský pod značkou Pangea.
Jsem názoru, že jedna série by měla mít stejné vnější znaky. S potěšením mohu konstatovat, že v tomto případě tomu tak skutečně je. Od netradičního formátu (197 x 253 mm) přes stejné grafické pojetí až po uspořádání kapitol jsou si obě publikace podobné jako vejce vejci. Opět tedy chválím rozmanitost obrazové přílohy, kdy jsou kromě kvalitních fotografií k vidění například obaly singlů, vstupenky na koncerty či různé plakáty. Dále pak za pochvalu stojí kvalitní papír. Podobně jako minule kritizuji nejednotné pozadí stránek, což mě dost ruší. Připouštím však, že někdo jiný s tím může být spokojen.
Sedmnáct kapitol popisuje sedmnáct doposud vydaných studiových desek. Úvod vždy obstará Popoff, poté následuje rozhovor s dvěma či třemi respondenty, kteří pocházejí z hudebního prostředí, ať už se jedná o manažery, novináře či samotné muzikanty, a mají blízký vztah k Iron Maiden.
U předchozí knihy jsem tyto pasáže hodně kritizoval. Tentokrát je musím ocenit pro jejich trefnost, fundovanost i vtip. Nejvíce se mi pochopitelně líbily u alb z osmdesátých let, která mám dobře naposlouchaná, takže se často stávalo, že mi daná písnička zněla v hlavě a mohl jsem s příslušným názorem v duchu polemizovat. Právě tohle by mohlo být hlavním cílem těchto publikací Také po jazykové stránce je Popoffova práce na velmi dobré úrovni, překladu tentokrát nemám, co bych vytkl. Objevil jsem pouze několik drobných nedostatků typu chybějící mezera či háček nad písmenem, které zážitek ze čtení nijak nekazí.
Je pravda, že kniha není levná, ale investice osmi set korun není rozhodně špatná.
