Text: Luboš Hnát
Foto: Archiv Milana Schelingera
Video: Youtube
Publikováno: 15. 2. 2023
Krutá zpráva na mě vyskočila v pátek 10. února večer. Oznamovala, že týden před svými sedmdesátými prvními narozeninami svou pozemskou pouť náhle ukončil kytarista, skladatel a zpěvák MILAN SCHELINGER, bratr slavného Jiřího Schelingera, jehož stín nikdy nepřekročil. Přesto se do povědomí českých fanoušků dokázal zapsat.
Milan, stejně jako o rok dříve Jiří, přišel na svět v malé vesničce Bousov ve východních Čechách. Jejich maminka se totiž bála, aby jí v pražské nemocnici někdo děti nevyměnil, proto odjela rodit ke svým rodičům na venkov. Oba bratři vyrůstali obklopeni muzikou, jejich otec totiž vyučoval hru na kytaru. Milan však začínal jako houslista, u tohoto nástroje vydržel tři roky a pak přešel na kytaru.
Vyučil se strojním zámečníkem, ale když přišel z vojny, začal se živit hudbou. Hrál v několika barových kapelách. Jeden čas dokonce působil jako kytarista v rakouském národním cirkuse Althof-Jacobi. V roce 1980 přišel jako kapelník do skupiny svého bratra a začal se podílet na skládání písniček: z jeho pera pochází například Alchymista nebo hitovky Cesty a Strážci majáků, které Jirka už nestihl natočit. Obě vyšly až na albu Zemětřesení (1993), které nahrála sestava Aleš Brichta (zpěv), Miloš „Dodo“ Doležal (kytara), Vlasta Henych (baskytara) a Štěpán Smetáček (bicí). Jako host s nimi vystupoval Milan Schelinger.
Když Jirka v roce 1981 tragicky zahynul, hledala kapela nějaký čas nového zpěváka, horkým kandidátem byl Jiří Hopp. Nakonec se ale skupina rozpadla a Milan se podílel na elpíčku František Ringo Čech 1983: zde nazpíval písničky Diskotéka, Romantik, Cizinec a Stavros Niarchos – boháč z Jevíčka, která byla původně napsaná pro jeho bratra. Po této spolupráci mladší ze Schelingerů nastoupil do pražské skupiny Projektil. Mihl se ve formaci Mistral. O ní se mi ale kromě jediné promo fotografie nepodařilo nic dohledat. Dalším jeho významným působištěm byla undergroundová legenda The Plastic People Of The Universe, se kterou sice nikdy veřejně nevystoupil, ale natočil s ní album Hovězí porážka (vyšlo až v roce 1993), které se nahrávalo na chalupě Václava Havla Na Hrádečku.
Koncem osmdesátých let se Milan přestal věnovat hudbě a živil se různými civilními povoláními. Na koncertní pódia se vrátil až v roce 1993, kdy byl vyzván k účasti na zmíněném projektu Zemětřesení. Následně založil skupinu Milan Schelinger Band, která hrála nejslavnější hity jeho bratra. Milan k tomu v jednom rozhovoru řekl: „Hrajeme ultrahity a zároveň jsem si vybíral písničky, které mi více sedí. Moje milovaná písnička je Sníh a mráz, cítím v tom jakousi nostalgii.“ Milan Schelinger Band v různých sestavách existoval až do jeho nečekané smrti.
Milan nebyl jen vynikajícím hudebníkem, měl také velký výtvarný talent, byl i uměleckým kovářem. Bohužel ho provázely určité kontroverze. Čtyři roky byl předsedou monarchistické strany Koruna česká. Ti, kdo ho znali, vzpomínají, že s ním nebylo vždy snadné vyjít. Sám jsem zažil situaci, kdy jsem publikoval rozhovor se zpěvákem z jednoho Jirkova revivalu. Milanova negativní reakce mě tehdy nepříjemně překvapila a vedla k přerušení do té doby příjemného kamarádství. Nyní je všechno zapomenuto. Milane, čest tvojí památce.