12.3.2025 – O2 aréna, Praha
Text: Luboš Hnát
Foto: Archiv Rockového světa (ilustrační foto)
Video: Youtube
Publikováno: 20.3.2025
Lenny Kravitz
Dvanáct studiových desek má na kontě americký hudebník LENNY KRAVITZ, ta zatím poslední nazvaná Blue Electric Light vyšla 1. června loňského roku. V rámci její propagace zavítal do pražské O2 arény. Vystoupil zde po necelých sedmi letech.
Předkapelu Sean Kuti & Egypt 80 jsem slyšel pouze z vestibulu vysočanské arény, proto ji nijak detailně hodnotit nemohu. Z toho, co ke mně doléhalo, jsem však příliš nadšený nebyl.
Aréna potemněla krátce před devátou hodinou, o několik minut později stanul zpěvák v čele svého početného ansámblu na pódiu. Hudebně v něm září hlavně mladá bubenice Jas Kayser, na kytaru hraje Kravitzův letitý spolupracovník Craig Ross. Baskytaru obsluhuje korejský muzikant Hoonch „The Wolf“ Choi, klávesy má na starosti George Laks. Doprovodné vokály zní v podání členů tělesa Blac Rabbit Band: Amiriho a Rahiema Taylorových a dechová sekce je ve složení: Harold Todd, Michael Sherman a Cameron Johnson. Uf, snad jsem na nikoho nezapomněl. Pojďme tedy k dění na scéně.
Lenny Kravitz
Otvírákem se stala Bring It On z alba It Is Time For A Love Revolution (2008). v následující Minister Of Rock ‚N Roll se velkoplošné obrazovky tyčící se za pódiem rozpadly na hodně menších obrazovek, což působilo zajímavým dojmem. První položkou z aktuální nahrávky se stala TK451, v níž si Kravitz zahrál na baskytaru. Nesleduji jeho tvorbu nijak podrobně, takže jsem většinu písní z této části večera neznal. Zklamán jsem však rozhodně nebyl.
Při komunikaci se Lenny obracel především k ženské části publika, proto nikoho nepřekvapilo, že jim věnoval píseň Honey. K další změně nástroje se umělec odhodlal v baladě I’ll Be Waiting, kterou odzpíval od klavíru. Obecenstvo doslova zobalo svému idolu z ruky a každé jeho gesto se setkalo s vpravdě frenetickým nadšením.
Neskutečná rocková jízda nastala, když Lenny začal sázet svoje největší hity. Dočkali jsme se takových pecek jako: American Woman (mimochodem šlo o jedinou předělávku večera, původně totiž pochází od kanadské party The Guess Who), následovala výživná Fly Away. Přál jsem si, aby došlo také na Rock And Roll Is Dead, leč nedočkal jsem se. Na závěr zazněla neskutečně našlápnutá Are You Gonna Go My Way.
Přídavek byl jediný: na dvacet minut natažená Let Love Rule, během níž se Lenny vydal mezi své fanoušky, zatímco kapela na pódiu sáhodlouze jamovala. Je to škoda, uvítal bych spíše, kdyby zazněla ještě jedna skladba, třeba právě zmíněná Rock And Roll Is Dead.
Přestože jsem se nedočkal své oblíbené písně odcházel jsem z vysočanského sportovně-kulturního stánku navýsost spokojen.
