7.2.2025 – Malostranská beseda, Praha
Text: Luboš Hnát
Foto: Martin Policarová
Publikováno: 13.2.2025
Letouni soumraku – zleva: Míra Mráz, Viktor Levitus, Jiří „Hugomír“ Hejda, Fanda Jakeš, Roman Policar a Jiří Milota
Už třicet let existuje pražská bluesová partička LETOUNI SOUMRAKU, která tohle výročí oslavila beznadějně vyprodaným koncertem v Malostranské besedě. Protože jsem Letouny ještě neviděl, řekl jsem si, že je to dobrá příležitost, jak se seznámit s jejich muzikou.
Na serveru Bandzone se lze dočíst, že se ve skupině vystřídalo hodně muzikantů. Současná sestava je následující: Jiří „Hugomír“ Hejda (zpěv), Viktor Levitus (kytara), Míra Mráz (saxofon), Roman Policar (baskytara) a Fanda Jakeš (bicí).
Koncert začal promítáním videoklipu. Je škoda, že ho nikdo neuvedl, protože ti, kteří byli na Letounech poprvé, nevěděli, o co jde. Nedá se nic dělat. Pak už se na pódiu objevila samotná kapela. Ačkoliv jsem si před koncertem několik jejich písniček pouštěl, téměř žádnou jsem nepoznal. Nebudu si tedy hrát na znalce a uvádět názvy, které bych jen opisoval z playlistu.
Letouni Soumraku – Jiří „Hugomír“ Hejda
Poznávacím znamením Letounů je Hugomírův chraplák a jeho specifický styl zpěvu, který nejdřív posluchače velmi zaujme, ale po čase ho svou monotónností začne lehce nudit. Co však nenudí vůbec, jsou chytré texty, jejichž autorem je sám frontman. Všímal jsem si také ostatních muzikantů. Velmi mě zaujala hra Romana Policara na šestistrunnou baskytaru, na kterou střídal různé techniky a fígle. Viktor Levitus je bezpochyby výborný kytarista, ale jeho nástroj byl většinu času až utopený za Mrázovým saxofonem. Když ale dostal více prostoru na nějaké sólo, byla radost ho poslouchat.
Co by to bylo za oslavu, kdyby se na ní neobjevil nějaký host. Tím byl kytarista Jiří Milota, který s kapelou odehrál většinu první poloviny. V úvodu jsem se zmiňoval, že koncert byl vyprodaný. Je ale škoda, že sál byl uzpůsoben k sezení, takže i když publikum, ve kterém seděl i Richard Tesařík ze slavného Yo Yo Bandu, každou písničku, ba i každé sólo odměnilo bouřlivým potleskem, nemělo žádný prostor k tanci, který by atmosféru ještě umocnil.
Letouni Soumraku – zleva: Jiří „Hugomír“ Hejda a Roman Policar, vzadu: Míra Mráz a Viktor Levitus
Ve druhé půli nás přivítalo duo dalších hostí, jejichž jména si už bohužel nevybavím. Pánové zahráli tři akustické písničky v nástrojovém obsazení: kytara a lap steel kytara, na tu poslední se ještě se svou „elektrikou“ přidal už zmíněný Jirka Milota. Celé jejich vystoupení bylo příjemným osvěžením.
Pak už zase přišel čas na Letouny soumraku. Platí však to, co jsem psal výše: čím déle jsem Hugomírův zpěv poslouchal, tím více mě unavoval. Jedinou písní, kterou jsem poznal, byla Svíce, věnovaná zemřelým spoluhráčům a kamarádům.
Jak tedy celý večer hodnotit? Rozhodně pozitivní je, že Letouni soumraku jsou skvěle sehranou šlapající kapelou, v celkovém projevu by jim však neškodilo více rozmanitosti.
Celá fotogalerie:
