4. 6. 2024 – Malostranská beseda, Praha
Text: Luboš Hnát
Foto: Mia Feres
Publikováno: 11. 6. 2024
Skupinu LIVIN FREE založil v roce 2018 zpěvák a multiinstrumentalista HONZA HOLEČEK. Kapela vydala výborné album Voices From Beyond (2019), jenže pak se odmlčela a upadla do stavu hibernace. Probudila se z něho až letos a fanouškům se připomněla druhou řadovkou, jak jinak než skvělou, From Cradle To Coffin, kterou pokřtila v Malostranské besedě.
Z původní sestavy zbyli Honza Holeček (klávesy, zpěv) a Vladimír „Guma“ Kulhánek, který však krátce před koncertem kapelu také opustil. Na pódiu tedy vedle Holečka stáli: Jiří Rambousek (kytara), Vladimír „Boryš“ Secký (saxofon, vokály), Michal „Kolouch“ Daněk (bicí) a Zdeněk „Wimpy“ Tichota (baskytara), kterého ve dvou písničkách vystřídal Jakub Rolník. Kdo z nich se stane kmenovým členem Livin Free, zatím nevím.
Vystoupení odpálila krátce před třičtvrtě na devět pecka Down To The River z první desky. Okamžitě mi bylo jasné, že kapela zní daleko rockověji a přímočařeji než dřív, což bylo ve většině písní ku prospěchu věci. V některých skladbách však kytara Jirky Rambouska zněla až příliš metalově a osobně bych jí trošku „zkrotil“, ale naštěstí šlo o několik málo výjimek.
Honza tentokrát nehrál na hammody, místo nich měl dva syntetizátory. Jeden věrně imitoval „hammonďácký“ zvuk, takže absence originálního nástroje vůbec nevadila. Jeho zpěv je perfektní vždy, ani tentokrát tomu nebylo jinak. Boryš citlivě zakomponoval svoje ságo i do těch skladem ve kterých původně nebylo, kromě toho se společně s kytaristou staral o pohybovou show: šlo jim to báječně.
Za největší hit aktuální nahrávky považuji From Cradle To Coffin, čím byla Mirrors pro prvotinu, tím je titulní píseň pro její nástupkyni. Když už jsem zmínil Mirrors: v originální verzi v ní zní bezpražcová basa, na tu Wimpy nehrál, takže mě drnčení pražců jeho nástroje v úvodu skladby trochu rušilo. Ale bylo to tím, že jsem stál blízko pódia, o kousek dál si nikdo ničeho nevšiml.
Jednou z písniček ve, které si na basu zahrál Jakub Rolník, byla pomalá Emptiness. Další perfektní kousek z nové desky je Satan Tore His Horns Away o kterém jeho autor říká, že mu inspirací byla stounovská Sympathy For The Devil. V jednom z nedávných rozhovorů uvedl: „Ta skladba je o tom, že zlo už dosáhlo takové síly, že ho není schopen kontrolovat ani jeho nejvyšší představitel. Nemá nad ním kontrolu, protože si ho jako lidé řídíme sami. A tak si utrhne rohy a odejde do důchodu.“
Malostranská beseda sice nebyla úplně vyprodaná, ale návštěva byla více než solidní. Je to důkaz, že Holečkova hudba získává na stále větší oblibě. Honza tak má nemalou motivaci do další práce. Ostatně během večera se letmo zmínil o plánech na další desku.
Koncerty Holečkových formací jsou vždy velkým zážitkem, obzvláště když jsou spojeny s nějakou mimořádnou událostí. Takový byl i křest alba From Cradle To Coffin.
Celá fotogalerie: