Koncert Kybabu a Etc… v Havlíčkově Brodě

25. 10. 2024 – Klub OKO, Havlíčkův Brod
Text: Luboš Hnát
Foto: Barbara Dvořáková
Publikováno: 1. 11. 2024

Etc…: zleva – Norbi Kovács, Vladimír Pavlíček, Pavel „Pája“ Bohatý, Jaroslav „Olin“ Nejezchleba, Pavel „Houba“ Novák a Pavel Skála

Etc…: zleva – Norbi Kovács, Vladimír Pavlíček, Pavel „Pája“ Bohatý, Jaroslav „Olin“ Nejezchleba, Pavel „Houba“ Novák a Pavel Skála

Havlíčkobrodský klub OKO hostil zajímavý dvojkoncert, na kterém vystoupily kapely ETC… a KYBABU. Ti, kdož naši scénu potažmo Rockový svět pravidelně sledují, vědí, že obě jsou úzce personálně propojeny. Ovšem tentokrát si lídr obou skupin Jaroslav „Olin“ Nejezchleba z fanoušků tak trochu vystřelil a přichystal si výborný fór. Jaký? To prozradí následující řádky.

Jako první se na vysokém pódiu objevila veselá partička Kybabu v sestavě: Jaroslav „Olin“ Nejezchleba (zpěv), Norbi Kovács a Pavel Skála (kytary), Vladimír Pavlíček (housle), Pavel „Houba“ Novák (baskytara) a Jiří „Zelí“ Zelenka (bicí).

Na úvod Olin poděkoval slavné kapele Etc…, že je do Havlíčkova Brodu vzala s sebou. Bylo mi jasné, že si dělá legraci, ale ještě jsem netušil, jak velkou. Osu repertoáru tvořily písně z Olinových sólovek, jako první zazněla Něco se chystá, která pochází z desky Noční lov (2010), následující Sudičky, ke které napsal hudbu Norbi Kovács a text Ivan Hlas a pochází z Ivanova CD Utek mi pes (2004). Že by se něco chystalo? Možná trochu to napověděla také houpavá skladba Samotář, která ale přišla na řadu později. Slovy jí opatřila Jana Infeldová.

Jaroslav „Olin“ Nejezchleba

Jaroslav „Olin“ Nejezchleba

Album Nečekaná návštěva (2017) zastupovaly klidnější kousky Amerika, Teide a speciálně na žádost publika zahraná Naděje. Osobně jsem hodně ocenil Omamná léta se skvělým textem, který si Olin tentokrát napsal sám. Popisovat souhru kapely snad ani není třeba, vždyť spolu v různých skupinách hrají už spoustu let, takže si spolu rozumějí nejen hudebně, ale i lidsky. A když náhodou některý z nich udělá chybu, přejdou to nějakým roztomilým vtípkem, takže máte pocit, že ji dotyčný udělal záměrně. Tentokrát jednu z písniček, už ani nevím jakou, pokazil sám zpěvák. Místo toho, aby nějak panikařil vybídl houslistu Vláďu Pavlíčka ke dvojitému sólu a jelo se dál. Tomu se říká ryzí muzikantství.

Příjemná hodinka a čtvrt uběhla a celý asi ze dvou třetin naplněný sál se těšil na Etc…, které před několika málo lety hudebníci obnovili. U mikrofonu se Olin střídá s Pavlem „Pájou“ Bohatým a jednu z kytar má na starosti Jakub Červinka, který současně hraje v Mňáze a Žďorp. Jinak je sestava stejná jako v Kybabu. Jenže, co se nestalo: při první písničce Relativistický zádrhel z desky Nůž na hrdle (1999) na pódiu stáli: Jaroslav „Olin“ Nejezchleba (zpěv), Norbi Kovács a Pavel Skála (kytary), Vladimír Pavlíček (housle), Pavel „Houba“ Novák (baskytara) a Jiří „Zelí“ Zelenka (bicí), tedy kompletní Kybabu. V tu ránu jsem pochopil Olinovu poťouchlost ze začátku koncertu.

Chrudimský rodák Pája Bohatý se publiku poprvé představil v Cestě do dětství. Nevzpomenu si, jak přesně šly písně za sebou, ale ono to vůbec není podstatné, důležité je, že ať už zněla Za vodou (zpěv Olin), nebo Životní režim (Pája), bylo z kapely cítit s jakou radostí a upřímností hrají.

Jaroslav „Olin“ Nejezchleba, Pavel „Houba“ Novák, Jiří „Zelí“ Zelenka a Pavel Skála

Jaroslav „Olin“ Nejezchleba, Pavel „Houba“ Novák, Jiří „Zelí“ Zelenka a Pavel Skála

Snad aby si oba zpěváci odpočinuli, byla do repertoáru zařazena instrumentálka Hudba pro nalezené harmonium od anglických Cafe Penguin Orchestra. Olin se při jejím uvádění naoko žárlivě rozčiloval, že skladba mívá větší úspěch než zpívané písničky, a nabádal fanoušky, aby se zdrželi potlesku. Ti ho však neposlechli, a hudebníky odměnili bouřlivým aplausem, což zase Pája posléze stejně humorně komentoval: „Vidím, že jste si Olinovy slova nevzali k srdci, no nevadí, jedeme dál.“ Kapela spustila Nejlepší ženskou našich dnů, v ní se Olin objevil pod pódiem, aby mezi fanoušky zahrál sólo na velké činely. Napodobil tak Vladimíra Mišíka, který v „klipu“ tehdejší Československé televize předvedl své umění na stejný nástroj.

Večer vrcholil při skočné Páteční Cajun. Po ní se Etc.. s klubem OKO rozloučili. Netrvalo dlouho, a byli svými věrnými přivoláni zpět, aby jim naservírovali dva přídavky: křehkou Proč ta růže uvadá a divokou, téměř punkovou jízdu Víno, ženy, zpěv.

Byl to skvostný zážitek, který měl všechny parametry vydařeného pátečního večera. Co si člověk může přát víc?

P. S.: Později jsem se dozvěděl, že Kuba ten večer hrál kdesi s Mňágou, proto ho Norbi pohotově zastoupil.

Celá fotogalerie: