Ivan Hlas výborným koncertem oslavil sedmdesátiny

16. 5. 2024 – Loď Cargo Gallery, Praha
Text: Luboš Hnát
Foto: Kateřina Smid
Publikováno: 24. 5. 2024

Ivan Hlas

Zpěvák, skladatel a kytarista IVAN HLAS nedávno oslavil sedmdesáté narozeniny. Ke svému jubileu si nadělil speciální koncert, na jehož uspořádání má lví podíl muzikantova žena Kateřina a který by se dal bez nadsázky označit jako HlasFest. Uskutečnil se na lodi Cargo Gallery kotvící na pražském Hořejším nábřeží.

Monstrózní akce začala už ve čtyři hodiny odpoledne, jenže to jsem měl jiný program. Vím jen, že vystoupila kapela Ivanovy dcery Kateřiny Svobodové TaJeMoje. Ve druhé se prý objevil Jeňýček Fišer, známá to postava hanspaulské hudební scény.

Na loď jsem se dostal, když se na pódiu připravovalo Pokojové kvarteto. V něm vedle Ivana Hlase (zpěv, akustická kytara) můžeme vidět Jiřího „Šlupku“ Svěráka (klávesy, zpěv), Eduarda Khuna (saxofon) a Romana Policara (elektrický kontrabas).

Pokojové kvarteto

Tuhle partičku jsem na živo ještě neviděl, proto není divu, že jsem většinu písniček nepoznal. Chytil jsem se až při poslední, téměř celé století staré Georgia On My Mind, kterou proslavil Ray Charles. Zde ovšem zazněla v úplně jiném aranžmá. Akustické blues kvarteta mě hodně bavilo; písničky, které zpíval Šlupka, zněly díky jeho zastřenému vokálu jako z delty Mississippi.

Zato Ivan Hlas Trio znám důvěrně. Vedle hlavního protagonisty jsou jeho součástí ještě: Jaroslav „Olin“ Nejezchleba (violoncello, zpěv) a Norbi Kovács (kytara, zpěv). Společně zahráli písničky Slunečnice a Až přelezem plot. Další dvě pak zazněly bez Ivana, konkrétně: maďarská lidovka Az a sép (zpěv Norbi) a Chtěl bych být boháčem (zpěv Olin). Pohoda z těchhle muzikantů přímo čiší, a tak šlo o moc příjemný poslech.

Ivan Hlas Trio

Největším lákadlem koncertu byla Navi Papaya. Skupina vznikla v roce 1980 a vedle Ivana v ní působil Jan Kalousek (kytara), Richard Dvořák (klávesy) a Ivan Dvořák (bicí). Všichni byli u svých nástrojů i na lodi Cargo Gallery, doplňoval je ještě baskytarista Michal Voldán.

Navi Papaya své dvanáctipísňové vystoupení zahájila pomalejší Jsem tolik sám z alba Noční chodec (1988). Bylo vidět, že se na lodi sešlo mnoho pamětníků, kteří si s kapelou zpívali texty. Já jsem její existenci zaznamenal pouze okrajově, proto jsem většinu písniček neznal. Notorický flák Finanční tíseň mám však dobře zažitý i díky tomu, že vyšel na Ivanově bestofce v roce 2000. Jana Kalouska znám hlavně jako zpěváka, na kytaru jsem ho vždy viděl hrát jen doprovody, proto mě překvapilo, s jakou bravurou zvládal i sóla. Moc jsem si užil třeba Prachy na klobouk nebo Nechci už dál žít s Marií. Na playlistu mi však chyběl velký hit Ráno, ale závěrečné reggae Cejtim se jak rastaman bylo jedna velká jízda.