14. 9. 2023 – Lucerna Music Bar – Praha
Text: Luboš Hnát
Foto: Jindřich Oplt
Publikováno: 21. 9. 2023
Energit – Honza Holeček
LUBOŠ ANDRŠT byl nezpochybnitelným kytarovým velikánem, letos by se dožil pětasedmdesáti let. K tomuto půlkulatému výročí uspořádala Agentura Macháčková v pražském Lucerna Music Baru vzpomínkový koncert, na kterém vystoupily tři zásadní formace Andrštovy více než padesátileté kariéry.
Celým večerem provázel Marek Hlavica. Ten se na pódiu objevil krátce po jedenadvacáté hodině, aby po úvodním rozhovoru s pořadatelkou Petrou Macháčkovou pozval na pódium LUBOŠ ANDRŠT BLUES BAND. V něm slovutného kytaristu nahradil Lukáš Martínek, zpíval Peter Lipa, na hammondky hrál Honza Holeček, rytmickou dvojici tvořili Vladimír „Guma“ Kulhánek (baskytara) a Jiří „Zelí“ Zelenka (bicí), nejen hudební publicista Ondřej Konrád hrál na foukací harmoniku a saxofon měl na starosti Vladimír „Boryš“ Secký.
Luboš Andršt Blues Band – zleva: Vladimír „Boryš“ Secký, Lukáš Martínek, Ondřej Konrád, Peter Lipa a Honza Holeček
První písničkou byla Duše v těle z nestárnoucí desky Blues z lipového dřeva (1984). Na ni navázal prastarý bluesový standard Tobacco Road. Peter Lipa střídal angličtinu, češtinu i slovenštinu, v níž zazpíval například Blues o nejistom návrate s textem Milana Lasici nebo novější skladbu Podozrivý. Byl jsem zvědav, jak si mladí kytaristé poradí s Andrštovými party. Musím říct, že Lukáši Martínkovi se to podařilo na výbornou.
Za pochvalu stojí i zvuk, který byl po celý koncert výtečný. Pohyboval jsem se po celém sále a na všech místech bylo krásně slyšet a všemu rozumět. Kapele to báječně šlapalo, ale zhruba po hodině jsem cítil, že mě dřevní blues začíná lehce nudit a těšil jsem se na změnu stylu, kterou přinesl hardrockový ENERGIT.
Skupinu založil Luboš Andršt v roce 1973, několikrát měnila hudební styly. Ve své poslední fázi navázala na své první hardrockové období, a právě to bylo prezentováno na koncertu. Andršta tentokrát zastoupil mladý Jiří „Rambo“ Rambousek, kterého podporovali: Honza Holeček (zpěv, hammond B3), Vladimír „Guma“ Kulhánek (baskytara), Jiří „Zelí“ Zelenka (bicí), novinkou byl saxofon Vladimíra „Boryše“ Seckého.
Energit – Vladimír „Guma“ Kulhánek
I Don’t Need No Doctor byla první písnička, kterou si fanoušci mohli s krátkodobě obnoveným Energitem užít. Pro pravidelné čtenáře Rockového světa není překvapením, že jsem velkým příznivcem zpěvu Honzy Holečka: v tak skvělé formě, jako byl ten večer, jsem ho snad ještě neslyšel. Rambo je bezesporu velký talent, ale jeho tapping (technika hry na kytaru) ve White Rooms se mi úplně nezamlouval, naopak Emptiness byla učiněnou lahůdkou.
Boryšův saxofon dal písničkám nový lehce jazzový nádech. O osvědčené rytmice Guma/Zelí snad ani nemá cenu něco psát, byla prostě famózní. Čas vymezený pro Energit se pomalu krátil, zbývalo už jen zahrát obligátní Freedom, potom už se kariéra skupiny Energit definitivně uzavřela.
Než se na scéně objevil MICHAL PROKOP A FRAMUS FIVE, došlo na křest výběrového dvojcédéčka Luboš Andršt Timeline 1971–2017. Slavnostního aktu se ujali Petra Macháčková, Honza Holeček, Michal Prokop a Karel Deniš.
Křest CD
Až po dvacáté třetí hodině se Michal Prokop se svou družinou objevil na pódiu. Luboše Andršta zde zastupuje Pavel Marcel, jde o logickou volbu, neboť Pavel s Framus Five dlouhá léta spolupracuje jako zvukový inženýr. Dále v sestavě jsou: Jan Hrubý (housle), Pavel Razím (bicí), Zdeněk „Wimpy“ Tichota (baskytara), Jiří Šíma (saxofon), Roman Němec (trubka) a Andy Čermák (klávesy).
Michal Prokop a Framus Five – zleva: Pavel Marcel, Michal Prokop, Pavel Razím, Zdeněk „Wimpy“ Tichota, Roman Němec a Jan Hrubý
Na úvod zazněly velké hitovky Blues o spolykaných slovech a Bitva o Karlův most. Nemohla chybět ani Andrštova Noc je můj den. Zbytek repertoáru tvořily písničky, které byly nahrány na deskách vydaných po roce 2000. Dočkali jsme se třeba Zlodějů času, Kartáčku na zuby čí Mé vlasti ze zatím posledního alba Mohlo by to bejt nebe (2021). Všechny bavily nejen tyhle písničky, ale i skvělé instrumentální odpovídačky Pavla Marcela s Honzou Hrubým. Vystoupení Michala Prokopa dospělo ke svému závěru, okamžitě se strhly obrovské ovace, které patřily všem zúčastněným.
Koncert se protáhl přes půlnoc, ale nikomu to nevadilo, protože šlo o mimořádný zážitek, který se nebude opakovat.
Celá fotogalerie:
