22. 12. 2023 – Malostranská beseda, Praha
Text: Luboš Hnát
Foto: Ája Dvořáčková (ilustrační foto)
Publikováno: 3. 1. 2024
Blues Session – Jaroslav „Olin“ Nejezchleba
Vyprodaná Malostranská beseda si užívala předvánoční, byť tragickými událostmi narušenou pohodu s kapelou BLUES SESSION, která sice příliš často nevystupuje, zato však její koncerty překypují nejen výbornou muzikou, ale také laskavým humorem.
Přesné datum vzniku Blues Session mi není známo. Skupinu založil Petr Kalandra, jako příležitostnou partu muzikantů, kteří si občas spolu zahrají. Z toho důvodu bylo její obsazení hodně proměnlivé. V současnosti se sestava početného ansámblu ustálila takto: Jaroslav „Olin“ Nejezchleba (zpěv, kytara, tamburína), Ondřej Konrád (foukací harmonika, zpěv), Pavel Skála (kytara, zpěv), Michal Gera (trubka) Jiří Hála (saxofon, příčná flétna), Jiří „Zelí“ Zelenka (bicí, zpěv), Matěj Belko (klávesy) na tomto koncertě alternoval Jakuba Zítka a Pavel „Houba“ Novák (baskytara), který zaskočil za Václava Vávru.
Ony tragické události v úvodu připomněl Ondřej Konrád, nicméně minuta ticha se nedržela. Hrát se začalo vzápětí. Repertoár kapely je již dlouhou dobu stabilní. Pevné místo v něm mají Břímě (The Weignt) od kanadských The Band, dylanovka Na Mámy statku (Meggie’s Farm) i Springsteenova Řeka (Down To The River), do které její interpret Olin Nejezchleba vložil část originálního textu.
Blues Session – Ondřej Konrád a Jaroslav „Olin“ Nejezchleba
Z českých autorů skupina připomněla Petra Skoumala, od jehož úmrtí uplyne v roce 2024 deset let. Dozvěděl jsem se, že k tomuto výročí se chystá vzpomínková akce. Ze Skoumalova pera zazněla píseň Březen, která kontrastovala se zimním počasím padajícím za okny. Vladimír Metra napsal Mr. Jin a Mr. Jang. Na pódiu přítomný Pavel Skála zase složil pecku Bohové, která má díky dechové sekci lehce jazzový nádech. V původní verzi sice trubka i příčná flétna chybí, nicméně musím přiznat, že se mi jejich přítomnost velice zamlouvala.
Možná se divíte, proč jsem mezi autory dosud nezmínil Petra Kalandru. Samozřejmě, že „kalandrovek“ znělo dost, kromě již zmíněné Břímě ještě Třeba Dětské šaty, Moje Místo nebo Slunce a déšť, ale pod nimi je Petr podepsán „pouze“ jako autor skvělých českých textů. První dvě pocházejí od Neila Younga, posledně jmenovaná od Jamese Taylora. Ikonického Lodníka pak známe od Tracy Chapman.
O přestávce mi Olin říkal, že je spokojen s krystalicky čistým zvukem, který v Besedě panoval. Rád jsem mu jeho pocit potvrdil, hlasitost byla na decentní úrovni. Všechny potěšila zemitá Slova, kterou původně zpíval Vladimír Mišík. Zájemci ji naleznou na desce Město z peřin (1996). Olinovo podání je stejně báječné jako to Mišíkovo.
Blues Session – Pavel Skála
Ondřej Konrád se ujal zpěvu v krásné Postavím si dům z obilí z prvního eponymního alba Marsyas vydaného v roce 1978. Došlo i na Honduras, ve kterém se mikrofonu ujal zase Olin. Výborného Skladníka včetně kytarového sóla, které Olin po vzoru Radima Hladíka odehrál za hlavou, si Blues Session schovali pro přídavek.
Že si před Vánoci půjdu poslechnout tuhle partu, jsem se rozhodl až ve chvíli, když se už lístky nedaly koupit. I když mě to mrzelo, smířil jsem se s tím, že se koncertu nezúčastním. Nakonec se to k mé spokojenosti podařilo a jednu vstupenku jsem přeci jen sehnal, jsem za to rád.
