25. 10. 2023 – Palác Akropolis, Praha
Text: Luboš Hnát
Foto: Tomáš Rozkovec
Publikováno: 2. 11. 2023
Vyprodaný Palác Akropolis byl svědkem výtečného koncertu, na kterém vystoupila americká hardrocková superskupina THE WINERY DOGS. Doprovodila ji domácí formace BLACKOUT.
Hodiny ukazovaly pár minut do sedmé a parta kolem kytaristy Petra Roškaňuka už stála na pódiu. Dalšími členy jsou: Ota Matoušek (kytara, zpěv), Zdeněk Hradecký (klávesy), Petr Levora (baskytara) a Pavel Fišar (bicí).
Viděl jsem je už několikrát a jejich kombinace rokenrolu, blues a jižanského rocku mě moc baví. V Akropoli navíc měli perfektní zvuk, což pro předkapelu není moc obvyklé. Matouškův hlas je radost poslouchat. Převážná většina písniček byla v angličtině, česky byla jenom jedna, ale to publiku nevadilo, protože se všechny dočkaly velkého ohlasu. Zejména dávná Crossroads byla přijata s velkým nadšením. Blackout pro své vystoupení dostali vyměřenou pouhou půlhodinu, ale využili ji skvěle. Poslední peckou se stala Take To The Limit.
Ritchie Kotzen (kytara, zpěv), Billy Sheehan (baskytara) a Mike Portnoy (bicí), tedy The Winery Dogs k nám přijeli propagovat své letošní album III, zazněly z něj hned čtyři skladby. Hned na začátku koncertu Gaslight a Xanadu a v jeho průběhu Stars a The Red Wine. Všichni tři jsou výraznými hráčskými individualitami: nejvíce to čišelo z Billyho Sheehana, který se svou basou prováděl nejroztodivnější kousky.
Takhle našlapaný Akropolis jsem snad ještě nikdy nezažil, v sále nebylo téměř k hnutí už při Blackout, na hlavní hvězdy se prostor ještě více zahustil. Tomu odpovídala i bouřlivá atmosféra. Mezi písničkami se moc nemluvilo, koncert proto dostal výborný spád. Zvuk zůstal stejně kvalitní jako u předchozí kapely, jen byl o poznání hlasitější.
Nemohly chybět ani starší Hot Streak ze stejnojmenné nahrávky, která vyšla v roce 2015, nebo Desire a I’m No Angel z eponymní prvotiny vydané ještě od dva roky dříve. Doslova lahůdkou bylo Sheehanovo basové sólo. Po koncertě jsem zaslechl, že bylo moc dlouhé, to je věc názoru, já jsem byl uchvácen.
Na pódiu celou dobu stály klávesy. Poprvé a naposledy na ně Ritchie Kotzen zahrál v přídavku, a sice v pomalé Regret. Celý večer zakončila jízda Elevate z debutové desky.
Celá fotogalerie: