14. 6. 2022 – Chapeau Rouge, Praha
Text: Luboš Hnát
Foto: Stanislav Vybíral (ilustrační foto)
Publikováno: 22. 6. 2022
Hard Rock Tribute – vzadu zleva: Jan Hradec a Vladimír Knobloch – vpředu zleva: Anna Monhartová a Svatopluk Chalupa
Pražská partička s výmluvným název HARD ROCK TRIBUTE (HRT) s gustem hraje hitovky od velikánů světové rockové scény. Domovskou scénou HRT je pražský klub Chapeau Rouge v samém centru naší metropole, kam jsem si na jejich koncert zašel.
Kapela hraje v sestavě: Svatopluk Chalupa (klávesy, zpěv, kytara), Jan Hradec (kytara), Vladimír Knobloch (basová kytara), Anna Monhartová (zpěv), Jan Meduna (bicí).
Vystoupení krátce po deváté hodině odpálila pecka We Will Rock You od Queen. Byl jsem na koncertě HRT už po několikáté a mohu říct, že tentokrát na ně přišlo nejvíce lidí. Díky tomu se hned od začátku vytvořila výborná atmosféra, kterou si muzikanti velmi užívali.
Hard Rock Tribute – Jan Hradec a Anna Monhartová
Je potěšitelné, že skupina ve většině případů nevybírala úplně nejprovařenější fláky. Od Deep Purple zazněl například Fireball či You Keep On Moving. Z repertoáru Led Zeppelin si vybrali třeba Immigrant Song. Je naprosto pochopitelné, že zpěv se od všech originálů hodně lišil. Všechny písničky zpíval Sváťa, ve vyšších polohách mu vypomohla Anna, proto bylo celkové vyznění starých hitů velmi zajímavé a spolu s ostatními jsem si je hodně užíval.
Nejvíce překvapen jsem byl, když skupina na playlist zařadila Hocus Pocus od holandských Focus, kterou si zazpíval baskytarista Vláďa Knobloch. Protože všichni jsou zkušení muzikanti, nedalo se jejich instrumentálnímu výkonu nic vytknout. Jistě, někdo by mohl namítnout, že originál nelze ničím nahradit, ale Hard Rock Tribute se o to ani nesnaží: prostě hrají oblíbenou hudbu pro radost svou i ostatních a na tom není nic špatného.
Hard Rock Tribute – vzadu: Jan Hradec, Svatopluk Chalupa, Jan Meduna, Vladimír Knobloch, vpředu Anna Monhartová
Po krátké přestávce kapela spustila Stairway To Heaven. Byl to jeden z mála případů, kdy HRT sáhli po snad nejslavnější písni svých oblíbenců. V tomto případě šlo samozřejmě o Led Zeppelin. Pomalá skladba na publikum okamžitě zafungovala a pod pódiem se velmi brzo utvořilo několik tanečních párů. Kapela do svého repertoáru zařadila také hitovku Can The Can od Suzi Quatro.
Solidní výkon kapely byl podpořen solidním zvukem, v němž se neztratil ani Razamanaz od skotských Nazareth. Součástí mnoha hardrockových koncertů bývá bubenické sólo, kterého se se ctí zhostil Honza Meduna. Kytarista Honza Hradec si zase několik tónů odskočil zahrát do nadšeného publika.
Vydařený večer se pomalu přiblížil ke svému závěru. Zakončila ho zeppelinovská pecka Moby Dick. Došlo i na přídavek, ten jsem však muselo oželet: pohled na hodiny nemilosrdně oznamoval, že za krátkou chvíli odjížděla poslední tramvaj. Stejně mi však ujela. Škoda, mohl jsem si ještě chvíli užívat.
