Balbínova poetická hospůdka, Praha – 8. 4. 2015
Foto: archiv Páji Táboříkové (ilustrační foto)
Korektury: Eva Houšková, www.irockshock.net
Že se v Balbínově poetické hospůdce (zkráceně Balbínce) na pražských Vinohradech konají velice zajímavé koncerty, vím už dlouhou dobu, ale doteď jsem se tam nevypravil. Ovšem koncert dua Luboše Pospíšila byl pro mě takovým lákadlem, že jsem se rozhodl atmosféru Balbínky poznat osobně. Vystupovat Luboše Pospíšila v duu jsem zatím také neměl příležitost vidět, takže jsem ten den měl vlastně dvojitou premiéru. V Pospíšilově duu se (ne)pravidelně střídají PÁJA TÁBOŘÍKOVÁ a Ondra Fencl. Já měl ten večer štěstí na Páju.
Koncert zahájil sám LUBOŠ POSPÍŠIL, který s kytarou zazpíval dvě písničky, po nichž již na pódium přizval Páju Táboříkovou. Protože koncerty v duu jsou logicky komornější než ty, na kterých vystupuje celá kapela 5P, hrála Pája tentokrát na klávesy, které sem tam vyměnila za různé rytmické nástroje. Repertoár byl také oproti jiným Pospíšilovým vystoupením mírně odlišný. Nicméně většina klasických hitů jako „Dvě tváře: Jekyll a Hyde“, „Motýl Anonym“ nebo „Píši vám, Karino“ zazněla, i když s většími či menšími úpravami. Jelikož koncerty v Balbínce jsou pouze na sezení, je jejich atmosféra opravdu hodně specifická. Publikum tvořila převážně generace pamětníků osmdesátých let, kteří si přišli užít poklidný večer s nesmrtelnou muzikou, a myslím, že si ho užívali opravdu vrchovatě. Sympatické bylo také to, že Luboš dal prostor i pro sólové vystoupení samotné Páji. Ta z repertoáru své kapely PayaNoia vybrala do každé poloviny jednu písničku, v té první zazněla křehká „Změň mou vůli“. Hodně písní pocházelo také z poslední Lubošovy velmi vydařené desky Soukromá elegie. Nicméně publikum reagovalo hlavně na starší pospíšilovské hity. Při jednom z nich – písničce „Letní nocí“ – Luboš pozapomněl v jedné sloce část textu. Normálně by mě tohle naštvalo, ale tentokrát jsem měl pocit, že tohle drobné zaváhání do přátelské pohodové atmosféry Balbínky prostě patří.
Asi po hodině koncertu přišla kraťoučká přestávka, která nijak nenarušila příjemnou atmosféru koncertu. Měl jsem však trošičku dojem, že Pája, která v první půlce působila jakoby lehce zakřiknutěji než obvykle, se najednou víc rozjela, její zpěv byl daleko více slyšet a leckdy se také sama ujala komunikace s publikem. Během večera jsem zaznamenal také několik mně neznámých písní, které ovšem do pohodového večera skvěle zapadly. Z repertoáru PayaNoiy tentokrát zazněla rychlejší věc „Rok v tahu“, osobně si ale myslím, že jakkoliv je to hezká písnička, do tohoto komornějšího prostředí se příliš nehodila. Naopak sem až překvapivě dobře zapadla klasika „Mercedes Benz“ od Janis Joplin, kterou Pája jako vždy podala za doprovodu Lubošovy kytary naprosto skvěle, rytmické nástroje v písni obsluhoval další host, jehož jméno mi bohužel uniklo. Další hodina příjemně utekla, jeden by ani neřekl, že se přiblížil konec vystoupení. Na přídavek se ani moc dlouho nečekalo, jako ‘dodatková‘ věc zazněla další z novějších písní „Pán hospod – Hospodin“, která prý měla v duu toho večera premiéru.
Koncert to byl rozhodně vydařený a opět mi potvrdil to, co ve svých rozhovorech říkali jak Ondřej Fencl, tak také Pája, tedy to, že Luboš Pospíšil je pohodový chlapík, který tu pohodu dokáže báječně přenášet na publikum.
