21. 12. 2024 – Fórum Karlin, Praha
Text: Luboš Hnát
Foto: David Weber
Publikováno: 27. 12. 2024
Michal Prokop
Stalo se milou tradicí, že v adventním čase odehraje MICHAL PROKOP s FRAMUS FIVE předvánoční koncert, který je ozvláštněn zajímavými hosty a již několik let se koná v pražském Fóru Karlín. A kdože se letos po boku hlavní hvězdy na pódiu objevil? Odpověď přinesou následující řádky.
Hala potemněla krátce po osmé hodině večerní, nicméně na první tóny si návštěvníci museli ještě několik minut počkat. Ty se ovšem nejdříve rozezněly ze záznamu a my si mohli připomenout tři roky starý videoklip Má vlast. Podivoval jsem se nad nezvyklou dramaturgií, přemýšlel jsem, jestli tahle velmi povedená písnička zazní ještě naživo. Na rozuzlení, které se nakonec ukázalo býti prostým, jsem musel ještě nějaký čas vydržet.
Pavel Marcel
Do mých myšlenek vstoupila řízná kytara Pavla Marcela, což bylo neklamným znamením, že první živá věc se jmenuje Nebe anebo cesta do pekel ze stále ještě aktuální nahrávky Mohlo by to bejt nebe (2021). Stejnou desku zastupovaly ještě tři kousky, mezi nimiž vynikala Zatmění s Marcelovou kytarou ve stylu Garyho Moorea. Na konec tohoto bloku zazněla ona klipovka Má vlast, ve které se objevil první host: Michal Skořepa, který jí vtiskl filmovou podobu. A odpověď na mou úvahu byla na světě.
Mladý zpěvák zůstal ještě na pódiu, aby na něj přivedl svou skupinu Pan Lynx. Ta existuje ve dvou podobách: akustická a elektrická. Zde se ve dvou písních představila bez napětí. První skladba se jmenovala Na dně postele a prý byla inspirována skutečnou událostí. Protože zvuk na mém místě nebyl zrovna ideální, netroufnu si Pana Lynxe hodnotit, ono by to podle pouhých dvou skladeb ani nebylo moc vypovídající, počkám si na samostatný koncert.
Framus Five
Když muzikanti z kapely Framus Five opět stanuli na scéně, zahráli tři pecky z čtyřicet let starého alba Kolej Yesterday. Všechny patří k Prokopovým vůbec největším hitům. Vždyť kdo by neznal titulní Kolej Yesterday, Blues o spolykaných slovech (Funebráky) či Bitvu o Karlův most. Pochybuji, že takový Michalův příznivec existuje.
Časy minulé ještě připomínaly desky Poprvé naposledy (2006) a Sto roků na cestě (2012). Z každé zazněly dvě písničky. Z prvně jmenované to byly titulní a Zloději času a z o šest let starší nahrávky byla zastoupena Zatměním a Kartáčkem na zuby. Už jsem se zmínil, že na mém místě nebyl ideální zvuk, ale nemohu za to dávat vinu nikomu jinému než sobě. Sám jsem si vybral, že budu stát ze strany u pódia, tedy mimo hlavní zvukový směr, za to jsem měl perfektní výhled na kapelu.
Jan Hrubý
Už nějakou dobu si vrabci na střeše cvrlikají, že Michal Prokop vydá novou desku. Co vím, stane se tak na jaře, snad v dubnu. Velmi jsem tedy ocenil, že z ní zaznělo několik ochutnávek. Na první dojem mohu říct, že se zpěvák drží „svého kopyta“, nové skladby zcela přirozeně zapadají do jeho repertoáru.
Scéna byla připravena ještě pro jednoho hosta. Tím se stal slovenský herec, bývalý politik a „zpěvák“ Milan Kňažko, kterého doprovodila tříčlenná parta mladých muzikantů. Také Kňažko dostal prostor pro dvě písničky. První se jmenovala Takzvaná duša. Milanův projev se zdráhám nazvat zpěvem, jde spíše o recitaci s občasným intonováním, což mně osobně moc blízké není. Navíc text druhé písničky Čo koho do nás byl až prvoplánovým popisem současné politické situace. Musím přiznat, že jsem z tohoto hosta příliš nadšen nebyl.
Michal Prokop
Když se na pódium vrátil Michal Prokop se svou družinou, vysvětlil, že za pozváním slovenského umělce stojí hudebník Marian Zima, který v Kňažkově skupině hrál na baskytaru a zároveň napsal text k jedné z Prokopových novinek nazvané Vyrovnání. Po ní došlo na letitou a notně nataženou Boom, Boom, ve které každý ze členů Framus Five dostal příležitost předvést své umění. Pak už následovala děkovačka a odchod všech muzikantů z pódia.
Že obecenstvo na koncertech očekává přídavek je známá věc. Ví to i Michal Prokop, který po krátkém aplausu přivedl své spolupracovníky zpět, aby fanoušky potěšili ještě dvěma kousky. Tím prvním byl notoricky známý V baru jménem krásný ztráty. Neobvyklé však bylo, že úplný konec obstarala neznámá Bezvětří, která bude součástí nové desky.
Michal Prokop, který v příštím roce oslaví své sedmdesáté deváté narozeniny, i přes svůj úctyhodný věk, oplývá neutuchající energií a svým fanouškům stále rozdává velkou radost. Dokázal to i na letošním vánočním koncertě.
Celá fotogalerie:
