11. 9. 2024 – Malostranská beseda, Praha
Text: Luboš Hnát
Foto: Martin Myslivec
Publikováno: 17. 9. 2024
Vladimír „Guma“ Kulhánek
Baskytarista VLADIMÍR „GUMA“ KULHÁNEK před několika dny oslavil úctyhodné osmdesáté narozeniny, kterých se dožil ve skvělé formě. Dokázal to na vyprodaném koncertě v Malostranské besedě, který k tomuto jubileu uspořádala Agentura Macháčová.
Pozvání přijaly tři zásadní kapely, v nichž Guma působil nebo stále ještě působí. Vystřídalo se v nich spousta muzikantů, z nichž někteří by mohli být Vláďovými vnuky. Celý večer zahájila dvěma písněmi formace Flamengo Reunion Session: konkrétně to byly coververze I’m The Walrus a Skelington. V prvním případě šlo vlastně o předělávku již předělané skladby, protože jejími původními autory jsou John Lennon a Paul McCartney. Flamengo Reunion Session si ji ovšem vypůjčilo od skupiny Spooky Tooth, která ji v roce 1970 nahrála na album The Last Puff. Druhá zmíněná píseň pochází od kapely Colosseum. O tom, že Flamengo Reunion Session válí jako zamlada, jsem psal už mockrát, tentokrát jsem více než kdy jindy byl uhranut zpěvem Honzy Holečka, jehož hlas zraje jako víno.
Flamengo Reunion Session – Vladimír „Boryš“ Secký a Pavel Fořt
Pak přišla na řadu kapela Etc… lépe řečeno její základ. Ze stálé sestavy chyběli houslista Vladimír Pavlíček a baskytarista Pavel „Houba“ Novák. Naopak navíc byl saxofonista Vladimír „Boryš“ Secký a vládu nad tlustými strunami převzal Guma. V první Dobrý ráno se mikrofonu ujal Pavel „Pája“ Bohatý, Kulhánek v ní zahrál parádní part na bezpražcovou basu, díky kterému písnička vyzněla téměř identicky jako na desce Etc… 3 (1987).
Kdo přijde po mně ještě zpíval Pája, ale na Konec básníka a Slova už předal mikrofon Olinu Nejezchlebovi. Jejich společný duet jsme si mohli vychutnat ve Skoumalově Tvé oči. Pořádně veselo bylo, když přišla na řadu Jako koni, v ní připadl sólový zpěv na Jiřího „Zelího“ Zelenku. Pravidelní čtenáři Rockového světa vědí, že jeho nástrojem jsou bicí, takže se nejprve musel najít někdo, kdo ho za jeho soupravou zastoupí: ujal se toho Michal „Kolouch“ Daněk a Zelí si tak mohl odbýt premiéru coby frontman. Protože je to také velký šoumen, pobavil publikum navíc tanečními kreacemi.
Etc… – Jiří „Zelí“ Zelenka
Čas vyměřený pro Etc… se blížil k závěru, a tak došlo ještě na Město z peřin a Za vodou, kterou složil kytarista Stanislav „Klásek“ Kubeš, který ji také původně zpíval. Pozvání do Besedy bohužel nepřijal, a tak jeho part připadl na Olina.
Etc… – Vladimír „Guma“ Kulhánek a Jaroslav „Olin“ Nejezchleba
Druhou část večera zahájila předtočená zdravice několika českých a slovenských baskytaristů, který každý po svém Gumovi popřáli. Poté už se na pódiu objevila kapela Livin Free, tu založil v roce 2018 Honza Holeček a o rok později s ní vydal ceněné album Voices From Beyond; jeho následovník From Cradle To Coffin vyšel letos. Guma byl členem téhle výborné party do června tohoto roku, to však není překážka, aby si s nimi na svém koncertě nezahrál. Zazněly tři písničky z první desky (Dirty Old Town, Mirrors a Stop Doin‘ It To Me). Budu se opakovat, ale Holečkův uhrančivý zpěv byl excelentní.
Livin Free – zleva: Jiří Rambousek, Vladimír „Boryš“ Secký, Vladimír „Guma“ Kulhánek, Michal „Kolouch“ Daněk a Honza Holeček
Popisovat atmosféru v narvaném sále je asi zbytečné. Vydařený byl také zvuk. I když jsem po koncertě zaznamenal také opačný názor, já jsem byl spokojený. Končilo se tak, jak začínalo, tedy Flamengo Reunion Session. Tentokrát, ale došlo na několik písní z desky Kuře v hodinkách (1972). Jásat jsme mohli nad výtečným podáním písní jako: Já a dým, Jenom láska ví kam, Stále dál a samozřejmě titulní Kuře v hodinkách. Tyhle léty prověřené fláky rockové fanoušky spolehlivě přivádí do varu.
Stejně tak přivedl do varu každého, kdo byl přítomen, celý tenhle báječný večer. Nezbývá tedy než popřát nejen Vláďovi, ale i nám ještě nepřeberné množství takových zážitků.
Celá fotogalerie:
