Red Room Bar, Praha – 24. 2. 2016
Foto: Archiv skupiny V oblacích (ilustrační foto)
Jakoby mě sociální kosmonaut, o kterém jsem na Rockovém Světě nedávno, chtěl ještě udržet po nějakou dobu nad Zemí, a proto nasměroval moje kroky do jednoho sympatického hudebního baru v Praze, kde vystoupilo folkové duo, které si říká V OBLACÍCH.
Protože jsem toho před koncertem o duu V oblacích moc nevěděl, řekl jsem si, že ještě než se zaposlouchám do muziky, nebylo by od věci se o nich dozvědět nějaká fakta. Dejme tedy na chvilku slovo oběma protagonistům: „Já říkám, že hrajeme kavárenskej punk,“ tvrdí kytarista Zbyšek Pantůček. Zpěvačka Šárka Drobná jejich styl zase definuje jako barovej folk. Nakonec ale oba shodně prohlašují: „Ale protože máme rádi jak bary, tak i kavárny, hrajeme vlastně obojí.“ Takže vzhůru do Red Room Baru, kde V oblacích hráli, přesvědčit se o jejich stylu na vlastní uši. Už při zvukové zkoušce jsem v tom měl o něco jasněji, protože zazněl úryvek nestárnoucího hitu „Dětské šaty“. Ale V oblacích sázejí především na vlastní tvorbu. „Jsou to takové moje niterné výpovědi, ve kterých jde většinou o vzpomínky na chlapy mého života,“ říká Šárka. „V současné době máme asi 12 vlastních písniček a stále píšeme nové, protože Šárka poznává stále nové chlapy,“ dodává se smíchem Zbyšek. Ač spolu V oblacích vystupují teprve pár měsíců, stihli si už udělat slušný počet oddaných fanoušků, kteří za nimi ten večer do Red Room Baru dorazili, aby jim vytvořili solidní atmosféru. Kromě vlastních písní mají V oblacích také několik zajímavých předělávek, asi nejpřekvapivější z nich byla výrazná hitovka „Hodinový hotel“ od kultovní Mňágy a Žďorp. Samozřejmě, že velkého ohlasu se dočkala píseň „Dětské šaty“, jejíž fragment jsem slyšel při zvukové zkoušce. V ní si Zbyšek zahrál znamenité sólo na foukací harmoniky. Soudě podle ohlasu, největší hit dua V oblacích je píseň „Tetovaný záda“. Jak říká Šárka: „To je vzpomínka na konkrétního člověka. Tu písničku mám hodně ráda.“ A když už jsme u těch oblíbených písniček, tak jednu má i Zbyšek, jehož favoritem je „Listopadová“. Obě dvě písničky samozřejmě na koncertě zazněly a je pravda, že zejména skladba „Tetovaný záda“ se mi na pár dní usadila v hlavě. Ale dobře fungovaly i jiné písničky, jako třeba „Lovestory“, ve které se Zbyšek zapojil i do doprovodných vokálů a tím přispěl k o poznání plnějšímu zvuku. A právě v takových chvílích se mi vystoupení líbilo nejvíc. V písní „Ani z penalty“ dala Šárka svým textem vzpomenout na svou profesi sportovní reportérky. V klubu vládla příjemná atmosféra a publikum každou píseň odměňovalo spokojeným potleskem. Tak, jak je v poslední době zvykem, byl i tenhle koncert předělen krátkou přestávkou.
Ve druhé půlce znělo přece jen o něco více převzatých písniček než na začátku koncertu. Jako například legendární „Variace na renesanční téma“, která díky Šárčinému křehkému zpěvu vyzněla velmi hezky. Ale objevily se v ní samozřejmě také vlastní věci, jako například „Námořnická“, která se také dočkala solidního ohlasu. V uvolněné atmosféře se nesla celá druhá polovina vystoupení dua V oblacích. Na obou protagonistech bylo znát, že je společné muzicírování moc baví. Ačkoliv akusticky jednotlivé písničky vyznívaly hezky, bylo by docela zajímavé si je poslechnout v podání ‚velké‘ kapely. „My doufáme, že se někdy z našeho dua vyklube opravdová kapela, ale je to o tom, že musíš najít ty pravé spoluhráče,“ shodně tvrdí Šárka i Zbyšek. Tak uvidíme, rád se nechám překvapit.
Byl to moc fajn folkový večer a je moc dobře, že V oblacích dělají vlastní tvorbu. Rozhodně stojí za pozornost.
