Malý bobr: Narodíme se jen jednou… pocta Petru Skoumalovi

Text: Luboš Hnát
Foto: Obal CD
Publikováno: 18. 5. 2020

Veselá parta MALÝ BOBR stihla těsně před vypuknutím koronavirové krize vydat a pokřtít album s výmluvným názvem Narodíme se jen jednou… pocta Petru Skoumalovi. Skupina na něj nahrála jeho šestnáct více či méně známých skladeb.

Deska obsahuje opravdu pestrou směsici písniček. Většinu jich, tak jako při živých vystoupeních Malého bobra, zpívá Jaroslav „Olin“ Nejezchleba. Na desce se za mikrofonem ještě ve dvou písních představí hostující Marek Eben. Kytaristé Norbi Kovács a Pavel Skála pak zpívají každý jednu.

Posluchače nepřekvapí, že se na CD dostaly takové hity jako Starej pán, Kdybych byl boháčem, Na velbloudu či Trychtýře, na které byl dokonce natočen pilotní videoklip. Naopak trochu nečekaně byly na nahrávku zařazeny mišíkovské Kdo přijde po mně a Doteky. Je však pravda, že zejména druhá má ve Skoumalově tvorbě své nezpochybnitelné místo. Osobně mi trochu chybí nádherná Březen, která zní na koncertech všech kapel, v nichž Olin zpívá.

Umístit na jednu desku vedle sebe písničky pro děti a pro dospělé je docela zajímavý dramaturgický nápad. Rodič si tak může poslechnout tklivou Neopouštěj nás (Svatý Václave) a jeho ratolest si zase s chutí zaskotačí u veselých popěvků Vrabčáci či Lev. Leckdy se hranice mezi dětskou a dospěláckou písní stírá: takovým příkladem jsou Trychtýře nebo Na velbloudu, kterou neodolatelně zpívá kytarista Norbi Kovács. Mimochodem, tahle skladba je aranžérsky mnohem bohatší než její koncertní verze.

Na album se dostala i „folklórní“ Chmúry, kterou Olin díky svému moravskému původu zpívá velmi přesvědčivě. Zajímavě zní i Odjezd z repertoáru Michala Prokopa, zde v podání Marka Ebena. Poctivě však přiznávám, že původní verze je mi bližší.

Z desky je cítit lehkost a uvolněnost. Je to dáno nejen hravostí Skoumalových písniček, ale i pohodovou atmosférou v kapele.