Text: Paul Schenzer, Honza Holeček, Luboš Hnát
Foto: Archiv kapely Freeway Jam
Freeway Jam
Druhá fáze historie hardrockové kapely Freeway Jam (FWJ) končí v červnu 1996 odchodem kytaristy Zdeňka Cerala a baskytaristy Petra Mareše. Po zhruba devítiměsíční pauze dochází k obnovení kapely v jejím původním složení.
Po odchodu Zdeňka Cerala a Petra Mareše přivádí Jindra Musil v červenci 1996 na zkoušky původního baskytaristu Freeway Jam Dušana Kováře.
Honza Holeček je v této době mimo dění v kapele, takže probíhají pouze nezávazné zkoušky v této čtyřčlenné sestavě – tedy Paul Schenzer (bicí), Adam Románek (klávesy), Jindra Musil (kytara) a Dušan Kovář (basa).
Honza Holeček: „Já jsem si potřeboval vyčistit hlavu a odjel jsem na Šumavu k našim, kde jsem asi rok pracoval na místní pile. A do Prahy jsem v tu dobu jezdil jen sporadicky.“
Tato „mezifáze“ trvá zhruba do dubna 1997, kdy se celá kapela vypraví za Honzou Holečkem na Šumavu s návrhem na obnovení v původní sestavě.
Honza Holeček: „Jednou za mnou přišla máma, že mám návštěvu, že na mě čekají nějací čtyři kluci. Tak jsem se vyděsil, co se kde zase stalo, jenže když jsem otevřel, stáli tam kluci i s Dušanem a to mě obrovsky potěšilo.“
Paul Schenzer: „Šli jsme do hospody a domluvili se, že obnovíme Freeway Jam v původní sestavě. Tehdy nás zachvátila obrovská euforie… že to bude nový začátek, vlastně takový restart, a že všechno pojede ještě líp než předtím.“
Honza Holeček: „Návratu paradoxně pomohl můj zánět achilovky. Hodně jsem s tím chodil po doktorech, ale ti si s tím tam na jihu nevěděli moc rady a říkali, že pokud mi někde můžou pomoct, tak jedině v Praze, takže jsem se tam začal zase objevovat, čímž jsem se dostal zpět a rozhodl jsem se natrvalo vrátit do Prahy.“
V dubnu 1997 je oficiálně ohlášen návrat Freeway Jam a kapela následně odehraje první koncert v této obnovené sestavě Na Slamníku.
Paul Schenzer: „Je zajímavé, že každá fáze kapely byla odstartována úvodním koncertem, který pak celou tu fázi charakterizoval. Na začátku to byl koncert v Malostranské besedě, která tehdy patřila k docela prestižním sálům, bylo tam plno a my jsme se pak skvěle rozjeli. Po té první pauze jsme uspořádali koncert Na Chmelnici, což byl daleko větší sál a bylo tam nabito do posledního místa. Ta etapa pak byla extrémně úspěšná. A teď byl první koncert Na Slamníku pro zhruba 50 lidí…“
Od května do prosince 1997 kapela koncertuje, i když nejde již o tak významná vystoupení jako v předchozí éře. V dubnu 1998 také skupina připravuje několik nových skladeb; poprvé se do komponování zapojuje některými skladbami i Jindra Musil. Zároveň se kapela zabývá myšlenkou vytvoření rockové opery (inspirací pro FWJ je zejména album „Tommy“ od The Who), nakonec je však zrealizováno pouze několik fragmentů. V červenci 1997 také FWJ nahrává demo s několika novými skladbami.
Paul Schenzer: „S tou rockovou operou to vzniklo spíš tak spontánně, ne že bychom si řekli: ´Tak a teď uděláme rockovou operu´, prostě jsme tehdy měli několik skladeb, které na sebe perfektně navazovaly, a když se zahrály po sobě, tak vytvářely určitý příběh – jak textově, tak zejména po stránce výsledného pocitu. K tomu měl Adam ještě nějaké instrumentální věci, které do toho taky perfektně zapadaly, takže nás napadlo dát tomu takový ucelený rámec. Možná by tedy spíš byl na místě termín „koncepční album“ než „rocková opera“, ale jelikož nás tehdy strašně ovlivnili The Who, tak jsme tomu prostě říkali takhle. Sice jsme to nakonec úplně nedotáhli, ale s Adamem jsme na to částečně navázali o pár let později při společném projektu Astral Pirates.“
Freeway Jam
Navzdory nadšené práci na nových skladbách a konceptu rockové opery však prvotní euforie z obnovení kapely postupně vyprchává.
Paul Schenzer: „Byla tam potíž s několika věcmi- jednak to někteří členové nebrali moc vážně, pak to taky byla doba, kdy každý začínal podnikat nebo si budovat jinou kariéru, takže kapela se jaksi posouvala na nižší prioritu– což byl velký rozdíl oproti začátku devadesátých let, kdy to všichni měli na prvním místě. No a k tomu samozřejmě již tradiční problém s nalezením vhodného managementu.“
Z těchto důvodů v podstatě nebylo možné realizovat jakékoliv větší plány a kapela svou činnost omezuje na ‚udržovací‘ zkoušky a příležitostné koncerty. Tento trend pokračuje i po celý zbytek roku 1999.
Paul Schenzer: „Bohužel musím říct, že ten finální úpadek byl způsoben i obrovskou „tolerancí“, která tehdy, nevím proč, v kapele zavládla. Všechno bylo takzvaně „v pohodě“. Někdo nepřišel na zkoušku. Dobrý. Někdo nebyl schopen rok dohrát něco do připravené nahrávky. Dobrý. Někdo nepřišel na koncert. Dobrý… Prostě v té době všechno určovaly nejslabší články řetězu a to mohlo mít jediný výsledek. Vlastně mi to trochu připomíná i cosi v dnešním světě.“
Freeway Jam
V roce 2000 Freeway Jam vystupují již jen velmi sporadicky. Nevznikají ani nové skladby a vývoj kapely se de facto zastavuje. V květnu 2001 se navíc bez ohlášení odchodu přestává účastnit zkoušek i koncertů Adam Románek. V období června až srpna 2001 probíhá několik posledních vystoupení ve čtyřčlenné sestavě bez kláves. Pak dochází k důležité schůzce.
Paul Schenzer: „Měli jsme na Oboře asi tříhodinovou schůzku. Padla tam spousta výhrad k nejrůznějším věcem, spousta vysvětlování a tak dále… Adam tam pochopitelně nebyl, protože ho už asi čtyři měsíce nikdo neviděl. Já jsem k tomu tehdy už neřekl za ty tři hodiny v podstatě nic, což bylo dost neobvyklé… Prostě jsem tušil, že tohle už nevypadá moc dobře a vlastně všichni jsme podvědomě věděli, proč jsme se tam sešli….“
Honza Holeček: „Tam to bylo jako na dražbě, prostě jsme to odklepli a byl konec.“
V srpnu 2001 je tedy touto schůzkou v hostinci Nad Královskou oborou činnost kapely oficiálně ukončena.
Paul Schenzer: „Přestože ta třetí fáze, tedy od roku 97, se významem vůbec nedala srovnat s tou předchozí, nebylo to jen špatné. Někdy byla v kapele fakt skvělá zábava a ze začátku i dost velké nadšení… Odehráli jsme i spoustu výborných koncertů. Bohužel to nakonec nikam nevedlo. Každopádně se ale obrovsky potvrdila jedna věc– když se něco udělá znova stejným způsobem, tak to přinese obvykle i stejný výsledek… A přesně to se stalo.“
Po dlouhých patnácti letech se však Freeway Jam zcela nečekaně dávají v létě 2016 opět dohromady a chystají tak další fázi své dlouhé historie.
V posledním díle seriálu o kapele Freeway Jam budou popsány nejen okolnosti obnovení kapely, ale také její plány do budoucna.
Celý seriál:
Freeway Jam – Nejdůležitější je výsledek, Pt. 1
Freeway Jam – Nic nás nezastaví, Pt. 2
Freeway Jam – Postupný rozpad, Pt.3
Freeway Jam – Jsme hardrocková kapela, Pt. 4
